Omyly ve fotografii VI: Šest fotografických pravidel, která už nejsou pravidla

Omyly ve fotografii VI: Šest fotografických pravidel, která už nejsou pravidla

Fotografie je plná pouček. Některé jsme se učili z knih, jiné nám předávaly zkušenější fotografové a další se opakovaly tak dlouho, až začaly znít jako zákony.

Jenže technika se změnila.

To, co dávalo perfektní smysl u filmu nebo prvních digitálních zrcadlovek, dnes nemusí být špatně – jen už to není jediná správná cesta.

A možná právě tohle je jeden z největších omylů ve fotografii: že existuje správný způsob, jak fotografovat.

Omyl č. 1: Správný fotograf má fotoaparát u oka

Dlouho platilo jednoduché pravidlo: chcete-li ostrou fotografii, přitiskněte fotoaparát k obličeji, lokty k tělu a dívejte se se hledáčkem.

Realita: Dnešní stabilizace v tělech fotoaparátů i objektivů dovoluje mnohem větší svobodu.

Výklopný displej mi umožní dostat fotoaparát těsně nad zem, nad hlavu nebo někam, kam bych se s tím u hledáčku jednoduše nedostala.

A právě změna výšky fotoaparátu někdy udělá pro fotografii mnohem víc než dokonale "správný" fotografický postoj.

Hledáček má stále své místo. Jen už není povinností.

Omyl č. 2: Fotoaparát bez hledáčku není pořádný fotoaparát

Ještě nedávno fotoaparát bez hledáčku řada fotografů označila skoro za hračku.

Jenže fotografii nedělá hledáček.

Realita: Moderní displeje jsou kvalitní a především nám dovolují komponovat úplně jinak.

Můžeme fotografovat od země, od pasu, nad hlavou nebo z úhlu, při kterém bychom se sháněli pořádně zapotili.

A ještě jedna věc: když nejsem přilepená okem k fotoaparátu, mnohem víc vnímám, co se děje kolem mě.

Někdy je totiž důležitější vidět scénu než hledáček.

Omyl č. 3: Pro každou scénu musím zvolit správné měření expozice

Bodové. Se zdůrazněným středem. Celoplošné.

Kdysi bylo důležité přesně vědět, kdy který režim použít. U diapozitivu mohla chyba v expozici znamenat ztracenou fotografii.

Realita: Dnešní digitální fotoaparáty, RAW a velký dynamický rozsah nám nabízejí mnohem větší prostor.

Ve většině situací bohatě stačí vícezónové měření, případná korekce expozice a kontrola histogramu nebo přepalů.

Neznamená to, že bodové měření přestalo existovat nebo že je zbytečné.

Jen už není potřeba dělat z měření expozice malé vědecké disciplíny pokaždé, když vytáhneme fotoaparát z batohu.

Omyl č. 4: Profesionál fotografuje na manuál

Režim M má mezi fotografy skoro magickou pověst.

Manuál rovná se profesionál. Automatika rovná se začátečník.

Jenže fotoaparátu je jedno, jakým písmenem jste se k výsledné expozici dostali.

Realita: Pokud se rychle mění světlo, může být prioritou clony nebo času mnohem praktičtější než neustálé ruční přenastavování.

Chci mít pod kontrolou hloubku ostrosti? Zvolím prioritu clony.

Potřebuji zmrazit pohyb? Priorita času.

Chci mít pod kontrolou čas i clonu, ale světlo se mění? Manuální režim s Auto ISO může být skvělým řešením.

A když stojím se stativem před krajinou a světlo je stabilní, klidně se vrátím k plnému manuálu.

Nejde o to, který režim je profesionálnější.

Jde o to, který mi v dané chvíli nechá víc času na fotografii.

Omyl č. 5: Z ruky neudržím delší čas než 1/ohnisko

Padesátimilimetrový objektiv? Nejdelší čas 1/50 sekundy.

Dvě stě milimetrů? Alespoň 1/200.

Jednoduché pravidlo, které mělo svůj důvod – vzniklo totiž v době bez stabilizace obrazu.

Realita: Moderní stabilizace dokáže hranici přesvědčit daleko.

S trochou soustředění lze dnes z ruky fotografovat časy, které by ještě před několika lety znamenaly téměř jistě rozmazaný snímek.

Ale tady bych starou poučku úplně nezahazovala.

Stabilizace totiž umí kompenzovat můj pohyb, nikoli pohyb fotografovaného objektu.

Strom mi při dlouhém čase možná neuteče. Člověk, zvíře nebo větev ve větru už ano.

Pravidlo 1/ohnisko tedy nezmizelo. Jen se z pevného zákona stala orientační pomůcka.

Omyl č. 6: Všechny peníze dejte do objektivu, tělo je jen krabička

"Objektivy zůstávají, tělo se mění."

Tohle doporučení mělo a stále má kus pravdy. Kvalitní objektiv může sloužit mnoho let.

Jenže tělo už dávno není pouhá světlotěsná krabice.

Realita: Snímač, dynamický rozsah, stabilizace, automatické ostření nebo práce při vysokém ISO dnes výrazně ovlivňuje nejen technickou kvalitu snímku, ale i to, co dokážeme vyfotografovat.

Tento článek se výrazně zlepšil a dostupnější objektivy. Moderní konstrukce a počítačové korekce dokážou najít kvalitu, kvůli které nemusí každý fotograf automaticky sahat po nejdražší profesionální řadě.

Drahý objektiv může být fantastický.

Ale cenovka sama o sobě lepší fotografii neudělá.

Takže všechna stará pravidla zahodit?

Vůbec ne.

To by byl jen další fotografický omyl.

Pravidlo 1/ohnisko je dobře znát. Stejně jako manuální expozice, bodové měření nebo správné držení fotoaparátu.

Jen je dobré vědět, proč tato pravidla vznikla.

Pak totiž poznáme, kdy nám pomáhají – a kdy už nás naopak zbytečně omezují.

Technika nám dnes odpustí mnohem víc než dřív. Stabilizuje obraz, hlídá expozice, ostří na oči a umožní si stáhnout ze stínů věci, které bychom kdysi považovali za ztracené.

A tím se dostáváme k něčemu mnohem většímu.

Čím méně času musím věnovat tomu, jak přinutit fotoaparát udělat správnou expozici, tím víc času mám na to, co vlastně chci fotografie říct.

A tohle pravidlo podle mě jen tak nezestárne.