Dnešek byl ve znamení vítězství.

Za prvé: uvařila jsem rajskou. Poctivou, s masovými koulemi pečenými na vrstvě cibule a mrkve. Zeleninu jsem potom rozmixovala do omáčky tak dobré, že by si za ni zasloužila potlesk i italská nonna.

Naposledy jsem rajskou vařila před rokem. Zločin, který jsem dnes konečně odčinila.

Za druhé: vyhrála jsem nad autem. Přesněji nad představou, že s ním musím do servisu, kam se mi stejně vůbec nechtělo. Servis jsem zrušila a místo něj vyrazila na elektrokole na Fláje.

Počasí? Naprostý luxus.

Cesta? Přes sněhové plotny až do cukrárny, která by měla být zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Dortík a espresso tam chutnaly jako vítězství.

A za třetí: potkala jsem vlka.

Podruhé během krátké doby.

Seděl na pláních a vypadal jako osamělý vlk. Nebo jako velmi ostražitý pařez. Když jsem na něj pro jistotu hvízdla, "pařez" se rozhodl, že tohle divadelní představení skončilo, a vzal do zaječích.

Při průjezdu kolem jsem pro jistotu hulákala na celé lesy, kdyby chtěl náhodou pochybovat, kdo je tady na kole pánem.

Teď už jsem doma. V klidu popíjím kávu a v troubě kyne mazanec. Vnouček si pošmákne a já si můžu odškrtnout den, který byl prostě boží.

Rajská se povedla. Auto jsem přemohla. Vlk utekl.

Tři nula pro mě.